Tematicky zaměřenou značenou ovocnou cyklotrasu naleznete mezi Kolínem a Českým Brodem. Trasa je vedená po pol
ních cestách a silnicích převážně III. třídy a označuje ji žluté dopravní značení pro cyklotrasy s logem stezky.
U označených ovocnářů je schránka s razítkem do vaší sbírky či průvodce (u nás v Bříství je schránka umístěná vedle vrat do objektu). Trasa je vedena podél sadů a naší prodejny s celoročním i sezónním prodejem ovoce, moštů, křížal, pálenic a dalších výrobků.
Ve dvou úsecích jsou osazeny naučné tabule, které hravou formou prověří znalosti vašich dětí. Jeden úsek najdete mezi Limuzy a Mrzkami, další ve Ždánicích u rybníka Sv. Prokop.
Pro uživatele moderních technologií je na trase instalováno 18 taggů s kódem pro stažení do mobilních telefonů, kde najdou další informace o blízkém okolí. Kdo má rád geocaching, nepřijde zkrátka. U označených ovocnářů je schránka s razítkem do vaší sbírky či průvodce (v Bříství je schránka umístěná vedle vrat do objektu). Trasa je vedena podél sadů a prodejen s celoročním i sezónním prodejem ovoce, moštů, křížal, pálenic a dalších výrobků.
Celá trasa měří 72 km a nástupní (konečné) místo je v Křečhoři u Kolína, kam se lze dostat od vlakového nádraží v Kolíně po stávajících cyklotrasách. Značená cyklotrasa vás zavede do Chocenic, Blinky, Žabonos, Miškovic, Klášterní Skalice, Kouřimi, Ždánic, Bulánky, Dobrého Pole, Vitic, Kšel, Přistoupimi, Tuchoraze, Vrátkova, Mrzek, Přišimas, Rostoklat, Tuklat, Břežan, Štolmíře a do konečného (nástupního) místa Českého Brodu, kde je přímé napojení na vlak Kolín – Praha.
Více na: http://ovocnastezka.podlipansko.cz/, http://mas.podlipansko.cz/
Ze starších dějin ovocnářství na Kolínsku a Českobrodsku
Tradice ovocnářství na Kolínsku a Českobrodsku sahá hluboko do minulosti. Cílený zájem o pěstování ovoce zde můžeme sledovat již od raného středověku, což je pochopitelné vzhledem k hospodářskému významu této oblasti, která v Čechách vždy náležela k nejúrodnějším. Zahrady s výsadbami ovocných dřevin byly nedílnou součástí venkovských usedlostí, kde zpravidla tvořily jejich zadní díl – v místech kde se původně nacházelo humno pro mlácení obilí, které již ve 13. a 14. století funkčně nahrazovaly kryté dřevěné stodoly.
Kolem nich byly postupně vysazovány ovocné stromy. V nejstarším období se jednalo o jabloně, hrušně, třešně, višně, broskve, mišpule a kdoule, ke chráněným jižním stěnám stavení byla často vysazována i vinná réva. Hospodářsky se využívaly také planě rostoucí dřeviny – trnky, lísky, dříny, jeřáby a maliny, které bychom zpravidla našli na pastvinách, mezích a jiných zemědělsky obtížně využitelných místech. To vše doplňoval sběr lesních plodů – především jahod, borůvek a ostružin. Také na předměstích královských měst Kolína, Kouřimi a Českého Brodu se již od středověku rozkládaly větší či menší zahrady, které byly majetkem jednotlivých měšťanských rodin, u jejichž domů, ležících za městskými hradbami, nebyl pro zřizování zahrad dostatek místa. Jak na venkově, tak na předměstích byly zahrady chráněny ploty – vesměs týněnými, tj. pletenými z proutí. Pěstování ovoce v tomto kraji, který byl především obilnářskou oblastí, mělo ovšem pouze doplňkovou funkci.
K významnému rozvoji ovocnářství jako důležité součásti zemědělské produkce zde dochází teprve od první poloviny 19. století. Na území dominia Lichtenštejnů, které zabíralo prakticky celou oblast Černokostelecka, Českobrodska, a významně zasahovalo i do Kouřimska, má v tomto směru velký význam vláda knížete Aloise Josefa II. z Lichtenštejna v letech 1836–1858, který z pozice vrchnosti prosazoval kultivaci dosud nevyužitých pozemků a zakládání ovocných sadů na pustých úbočích strání a kopců, stejně jako vysazování alejí ovocných stromů podél cest.
Ve druhé polovině 19. století se také úspěšně rozvíjelo ovocnářství na statku rodiny Žertových v Bříství u Křečhoře, kde se ve velkém množství pěstovaly především jabloně a švestky, pro jejichž konzervaci zde byl zřízen samostatný objekt sušárny.
Podobně jako jinde v českých zemích, přineslo významnou změnu zestátnění zemědělství po roce 1948. Ovocnářské podniky po konfiskaci původním majitelům přešly do správy jednotných zemědělských družstev a státních statků, načež obvykle došlo k jejich výraznému úpadku.
Mimořádně významná změna nastala v roce 1975, kdy byla Ministerstvem zemědělství ČSSR schválena „Koncepce rozvoje ovoce a zeleniny Středočeského kraje“, přičemž metodickým dohledem nad jejím plněním byl pro okres Kolín pověřen Agropodnik Kutná Hora. Ke splnění záměru, který od základu změnil povahu ovocnářské výroby na Kolínsku, byla vymezena plocha 3 000 ha na provedení nových výsadeb ovocných sadů. V nich 85 % tvořily jabloně, zbytek většinou třešně, višně, meruňky a broskve.
Nejmenší plochy byly určeny pro výsadbu rybízu a angreštu.
Odbyt produkce byl zajištěn Agropodnikem Kutná Hora a Státním podnikem Ovoce a zelenina Středočeský kraj.
Důležitým mezníkem se staly společenské změny po roce 1989. Došlo ke zrušení státních statků a většiny jednotných zemědělských družstev, která se transformovala na obchodní společnosti. Části ploch začaly opět obdělávat fyzické osoby. Změnou vlastnických poměrů v důsledku restitucí majetku se změnil i způsob hospodaření. Mnohé výsadby z období socialismu byly zrušeny, naopak ale byly založeny nové, moderní sady a zřízeny odpovídající skladové kapacity, takže zdejší ovocnářskou tradici se podařilo úspěšně udržet. Také po roce 1990 se statek na Bříství vrací zpět rodině Žertových, kteří pokračují v rozvoji ovocných sadů a pěstování jahod. V současné době je rodina již 10. generací rodu Žertů na Bříství.